Adventní poselství proniklo do Čech v roce 1890 prostřednictvím jistého Antonína Šimona, který ho poznal v Německu. S jeho přispěním byl v roce 1902 založen první adventistický sbor na území československé republiky – sbor Praha Vinohrady. A právě z tohoto ohniska vede cesta adventního poselství i do našeho kraje.
Průřez osmdesáti sedmi let existence církve adventistů na Mladoboleslavsku vychází ze záznamů sborové kroniky, která obsahuje svědectví pamětníků a svědčí o životě bratří a sester, kteří zde žili a pracovali a nesli zodpovědnost za šíření evangelia před námi.
1930 – 1946 biblická pracovnice Marta Adamová
Psal se rok 1930, kdy se z pověření tehdejšího předsedy středočeského misijního pole br. Karla Poledníka stěhuje z Prahy do bytu na Starém městě v Mladé Boleslavi ve svých 42 letech biblická pracovnice s. Marta Adamová. Mladá Boleslav se stává v pořadí 19 sborem ve středočeském misijním poli, ve kterém v té době pracovalo 11 kazatelů a biblických pracovníků, kteří duchovní správou pečovali o 400 členů. Je jisté, že v době, kdy se s. Adamová do Mladé Boleslavi stěhovala adventisté zde již žili. Svědčí o tom zkušenost, kterou zaznamenal br. Bohumil Teplý o svém spolupracovníku br. Fialovi, který se někdy v letech 1927 – 29 nastěhoval do Debře u MB a pracoval zde jako soustružník v automobilce Škoda. Br. Teplý byl tehdy jako student misijní školy v Loděnicích na evangelizační praxi na Boleslavsku jako kolportér a byl ubytován právě v Debři u br. Fialy.V jednom obchodě ve městě si koupil nějaké maličkosti a místo dvacetihaléře zpět dostal krabičku zápalek. „K čemu mi budou, když nekouřím“ ohradil se, ale prodavačka mu odvětila, že je jistě upotřebí. Po pracovním dnu působení knižního evangelisty se k večeru vracel podle břehu Jizery do Debře. Popisuje, že od řeky se rozprostřela taková mlha, že neviděl na vyšlapanou pěšinku a úplně ztratil orientaci. „Tu mne naplnila zvláštní úzkost a tak jsem zůstal stát. Vzpomněl jsem si na krabičku zápalek Zapálil jsem kus novinového papíru a v pokleku svítím dopředu. Tu jsem před sebou uviděl nechráněný písečný lom svažující se k řece. Kdybych ještě býval udělal dva kroky, zřítil bych se dolů. Když jsem se otočil, uviděl jsem za sebou matná světla Boleslavi. Vrátil jsem se a po hodině cesty došel do Debře a tam děkoval za Boží ochranu.“ Jedním z velkých důkazů požehnaného vlivu s. Adamové a její neúnavné práce byla i skupinka věřících v Příšovicích u Turnova, která se scházela u s. Kramerové. Naše sborová kronika z období počátků zaznamenává, že s. Adamová přivedla k poznání Boží pravdy jistou s. Rutovou, ženu, která se stala manželkou br. Brožka z Rovenska, kde se také po určitou dobu scházela skupinka adventistů. Brožkovi měli 4 děti a jedno z těchto dětí je věkem nejstarší člen našeho sboru – sestra Marta P.
Protože s. Adamová byla velmi oblíbená zvláště mezi mladými, její nové působiště přitahovalo její bývalé svěřence z dětské sob. školy v Praze, kteří za ní později do MB jezdívali. Mezi tehdejší mládežníky patřil i br. Antonín Raisigl a Jaroslav Král. Oba dva k nám později jezdívali sloužit Božím slovem jako laičtí kazatelé.
Jedna z největších událostí v historii mladoboleslavského sboru nese datum 13. září 1933, kdy bylo v jeden den pokřtěno na vyznání víry v řece Mohelce 7 lidí a navíc byli všichni z jedné rodiny. Byla to rodina hajného Horáka, ke kterému jednou zavítali knižní evangelisté br. Tůma a Srna, u kterých otec Horák objednal pro všechny své děti i pro manželku bible a zlatým písmem do nich nechal vepsat jména každého z nich. Celá rodina byla předána do péče s. Adamové, která je vyučila a br. Poledník pokřtil. Tuto radostnou událost potvrdil jistý br. Dubský, který jako student misijní školy v Loděnicích pracoval v té době také jako knižní evangelista v Mladé Boleslavi a tento den popsal jako jeden z nejkrásnějších zážitků, na který nelze zapomenout. V roce 1937 sbor v Mladé Boleslavi čítal 10 členů. O životě sboru ve válečných letech se mnoho vzpomínek nedochovalo. Snad jen zpráva o tom, že do sborového společenství byl na základě biblického křtu přijat br. Filip, který bydlel u Koloců na Kozím rynku a pracoval u vyhlášeného kamnáře p. Suchého. Devátého května 1945, kdy český lid oslavoval osvobození umírá ještě při bombardování Mladé Boleslavi 200 lidí.
1946 – 1952 kazatel Karel Hurta
V roce 1946 dochází ve vedení našeho sboru ke změně. Po 16 letech svého působení odchází s. Adamová a duchovní správy našeho sboru se ujímá br. Karel Hurta, který k nám přichází ze Semilska.Je zajímavé, že kazatel br. K. Hurta nar. 1908 byl pokřtěn již ve svých 14 letech.Po absolvování misijní školy v Loděnicích nejdříve nastoupil na praxi u s. Adamové v Mladé Boleslavi. V době svého nástupu do Mladé Boleslavi však již byl vážně oslaben onemocněním srdce. Společná sobotní shromáždění se v té době konají u manželů Průškových na Rožátově, ovšem od r. 1947 je sborové společenství nuceno scházet se nějaký čas ve vlhkém suterénním kazatelském bytě u Hurtů ve Vorošilově ul. dnes ul. Štefánikova. Jednou z velkých událostí Boleslavského sboru je možnost poprvé se shromažďovat ve veřejném a důstojném objektu, neboť br. Hurta získal k pronájmu čítárnu městské knihovny (je to nízká budova, dnes součástí obchodní akademie). Od října 1950 začíná do Mladé Boleslavi jezdit každou sobotu z pověření ředitele teolog. fakulty br. Zikmunda br. Jiří Drejnar, který zde působil jako biblický pracovník až do října1952. Bratr Drejnar organizoval a v čítárně městské knihovny vedl veřejné přednášky, kterých se účastnilo až 40 přátel .Boleslavský sbor v té době čítal 15 ? 20 členů. Devatenáctého dubna roku 1951 pokřtil náš pozdější kazatel br. Šumbera jako ovoce působení br. Hurty ženu, která byla drobná postavou, ale výrazná duchem. Byla to sestra Jožka Hodboďová, která se stala pilířem a udržovatelem života našeho sboru na příštích 30 let. Přestože byl kazatel br. Hurta zdravotně indisponován nesložil ruce v klín a pracoval jak mohl. Byl častým hostem na bytovém odboru MNV, neboť usiloval o to, abychom mohli mít vlastní modlitebnu. Jeho úsilí bylo korunováno úspěchem. K radosti všech sbor získal dekret na židovskou synagogu, která stála mezi MNV a katolickým kostelem. Náš sbor získává finanční dotaci 30 tis. Kč od sdružení církve na rekonstrukci, kterou dostal na starost br. Jiří Drejnar spolu s br. Bahníkem z Prahy. Radost boleslavských členů ale netrvala dlouho. Vládní vyhláška zákazu činnosti církví a propadnutí veškerého církevního majetku nabyla platnosti 1.10. 1952. Onoho dne stál malý náklaďáček, který sloužil k rekonstrukci objektu naší budoucí modlitebny po návratu z Prahy zaparkovaný na Starém městě, plný biblí a různého zařízení. Zatímco br. Drejnar byl na úřadě nucen písemně předávat sborový a církevní majetek a poté se v Praze zpovídat státní bezpečnosti, br. Bahník nelenil a přenesl zásilku biblí a různých tiskovin do bezpečí a krabice naplnil zavařovacími sklenicemi a starými novinami. Správci STB se sice nechápavě přehrabovali v bezcenném nákladu, ale jelikož pravý obsah br. Drejnar zatajil, mohly knihy později posloužit svému účelu. Kazatelům byl odebrán souhlas, někteří byli uvězněni, nebo museli přijmout nejhorší zaměstnání a církev přešla na příští 4roky do ilegality. Celkové zhoršení zdravotního stavu br. Hurty pak způsobilo, že byli s manželkou nuceni opustit náš kraj.
1956 – 1960 kazatel František Šumbera
Znovuobnovení činnosti církví bylo povoleno 26. 9. 1956. Státní správa měla ovšem za cíl potlačovat křesťanský vliv, což nám způsobilo velkou újmu. Jelikož jsme počtem členů nesplňovali podmínku pro registraci samostatného sboru, ztratili jsme nárok na obsazení kazatele a stali se součástí kazatelského působení v rámci regionu. Od října se stává kazatelem regionu tvořící sbor Poděbrady a kazatelské stanice Mladá Boleslav, Čáslav a Brandýs nad Labem br. František Šumbera. Největším nedostatkem tohoto řešení bylo bydlení kazatele v Praze. Ztráta stálého kontaktu kazatele s přáteli a členy sboru se začala neblaze projevovat úbytkem členů. Sbor začíná upadat a stává se smutným obrazem reorganizace a omezování svobody projevu. Sobotní shromáždění v MB se zase konají v soukromí. Shromažďovací místností na sobotní bohoslužby se stává byt u Hodboďů v Tylově ul. na Výstavišti. Službou kázání občas také slouží kazatelé br.Bureš a Gajdůšek a z laických br. Veverka. Br. Šumbera u nás působil až do 1. 1. 1960.
1960 – 1962 kazatel Jan Kantor
S novým rokem se ujímá kazatelské zodpovědnosti našeho regionu br. Jan Kantor, jehož působení se rozšířilo o skupinku věřících ve Zruči nad Sázavou. Br. Kantor na Boleslavsku již v minulosti působil jako knižní evangelista. Ve vzpomínkách na tuto práci vždy o Mladé Boleslavi hovořil jako o velice tvrdé půdě. Zkušenosti tohoto věrného služebníka ale jen ztěží vyvážila skutečnost, že musel obsáhnout tak velikou oblast, do které musel dojíždět z místa svého bydliště z Prahy. Služba br. Kantora ale u nás netrvá dlouho, neboť v únoru 1962 ztrácí souhlas k vykonávání kazatelské činnosti. Důvodem byla skutečnost, že neposílal své děti v sobotu do školy. Zůstával věrný biblickým zásadám a to byl v hluboké totalitě dostatečný důvod k perzekucím. Na pátek 15.9.1962 přesně na den svých narozenin jistě nikdy nezapomene náš služebně nejstarší sborový pamětník sestra L. Přibylová, která se veřejně přiznala vírou k Bohu a byla přijata za řádného člena sboru.
1962 – 1965 kazatel Josef Kutý
Po br. J. Kantorovi přebírá na tři roky kazatelské pověření br. Josef Kutý, pro kterého byl získán byt v Poděbradech. Boleslavský sbor v tomto období čítá 8 členů. Přímo otcovská péče o svěřené skupinky zůstává ve vzpomínkách pamětníků na tohoto milého bratra, který obětavě opracovával svůj region. Tento skromný kazatel, který měl své kořeny na Moravě, dosáhl v době své práce v našem regionu důchodového věku a proto byl vystřídán mladým kazatelem br. Janem Vyhnálkem.
1965 – 1967 kazatel Jan Vyhnálek
Změna nastává i s místem sobotních pobožností, neboť Hodboďovi byli nuceni opustit byt v Tylově ulici. Domky zde stojící musely udělat místo nové zástavbě a tak se jejich domovem stává podkrovní byt v Bezručově ulici. Působení br. Vyhnálka bylo ukončeno na jaře roku 1967 neboť bylo poznamenáno kritickou událostí v rodině. Bratr byl nucen opustit naši republiku.
1967 – 1970 kazatel Václav Voráč
Působení br. Voráče, který se stal dalším naším kazatelem přináší velké oživení do řad členské základny, neboť bratr pracoval jako pedagog na adventní misijní škole v Krči a přednášel jako lektor na Komenského bohoslovecké fakultě. Proto nás často považoval za své studenty a pravidelně proháněl naši duchovní paměť. Jeho kazatelský rajon byl stále stejně rozměrný. Byl to sbor Poděbrady a kazatelské stanice MB, Čáslav, Zruč nad Sázavou a Brandýs n/L. Jednou z prvních povinností br. Voráče v Mladé Boleslavi byl pohřeb. V požehnaném věku 84 let zemřela 2.6. 1968 s. Zejbrlichová, krevní sestra zakladatelky našeho sboru s.Marty Adamové. Ozdobou života s. Zejbrlichové byla nevšední tichost, skromnost a pokora. Sestra dojížděla do Boleslavi z Bakova n/J. Sboreček v Mladé Boleslavi zaznamenal po delší době větší přírůstek. Bylo to 5. července 1968, kdy byli pokřtěni a přijati do sbor. společenství manželé Levkovičovi, kteří do MB jezdili ze Zahrádek u České Lípy, s.Krista Nocarová, která poznávala Boží pravdu již od veřejných přednášek br. Drejnara v r.1952) a posledním přírůstkem, kterému předcházela nevšední zkušenost obrácení byl br. Josef Přibyl. Rok 1968 přinesl naší zemi díky změnám v politickém životě uvolnění církevní činnosti. Pootevřely se dveře možnostem vydávat a tisknout úkoly sobotní školy a knihy s. E.G.W., které se do té doby rozmnožovaly jediným možným způsobem t.j. opisováním na psacím stroji. Právě touto službou opisování a rozmnožování byla pro náš region pověřena sestra L. Přibylová.
Velkou radost nám způsobila možnost vydávat barevný ilustrovaný církevní časopis s názvem, který i dnes známe jako“ Znamení doby“. Redaktorem tohoto časopisu byl br. Jiří Drejnar. I když vpád okupačních armád tzv.“ osvoboditelů“ ukončil v naší zemi hodně demokratických výdobytků, zůstala nám díky Bohu přes mnohá úskalí možnost dále vydávat časopis ZD a drobnou literaturu.
Velkou událostí pro naše společenství byl rok 1969. S pomocí Boží se našemu kazateli br. Voráčovi podařilo sjednat s farářem ČCE br. Alfrédem Kocábem nájemní smlouvu na sborovou místnost k sobotním bohoslužbám. Díky pohostinnosti místního sboru českobratrské církve evangelické jsme mohli opustit soukromí a otevřít dveře našim přátelům do veřejně přístupného stánku, který užíváme dodnes.
1970 – 1972 kazatel Jan Kantor (podruhé)
Na přelomu roku 1969/70 dochází v kazatelské zodpovědnosti naší oblasti znovu ke změně. Bratra Voráče střídá nám již známý br. Jan Kantor. Sborové společenství v této době čítá již jenom 6 členů. Br. Kantor se v době svého druhého působení v Mladé Boleslavi stal v pátek 8.října 1971 duchovním otcem br. P. Přibyla. S posledním rokem působení br. Kantora oživily naše sobotní shromáždění návštěvy mladých bratrů, studentů teologického semináře v Praze ? Krči, kteří k nám jezdívali na praxi. Dnes jsou mnozí z nich známí z vykonávání významných služebností v naší církvi. Nejčastějším hostem býval br. Milan Drobík se svou kytarou, br. Vítěslav Vürst, který je dnes obětavým pracovníkem Adry, br. Jožka Bajusz ? aktivní evangelista, br. Milan Hlouch, který později studoval na adventní universitě v New Bold Colege v Anglii, dnes pracuje v české biblické společnosti. Dále br. Petr Harastej, br. Milan Žalud, ředitel naší teologické bakalářské školy na Sázavě a br. Mirek Kysílko absolvent teologické školy ve Francii v Gollonges, který vykonává služebnost tajemníka ČS unie CASD.
Z kazatelů ve výslužbě v té době jezdili do Mladé Boleslavi sloužit Božím slovem bratři Gajdůšek a se svým VELOREXEM náš bývalý kazatel br.Šumbera.. Z laických služebníků to byli bratři Sedláček, Veverka, Bartoš a po 20ti letech znovu br. Raisigl. Rádi vzpomínáme také na br. Jaroslava Krále a na s.Elišku Královou, která nám překládala příběhy a zkušenosti z originálních zahraničních pramenů z angličtiny, němčiny a švédštiny v četbách na pokračování.
1972 – 1977 kazatel Luděk Svrček
Začátkem října 1972 se pro Mladou Boleslav a okolí znovu uskutečnila změna v kazatelském obsazení. Na místo odcházejícího br. Kantora přichází na své první působiště čerstvý absolvent bohoslovecké fakulty tehdy ještě svobodný br. Luděk Svrček a z pověření ČS přichází 25.11. 1972 na výpomoc také čerstvý absolvent, též svobodný a také na své první místo br. Mirek Kysílko.
Služba těchto bratří přinesla do našeho společenství nové oživení. Jelikož kazatel br. Luděk Svrček má rád historii, pořádal pro svěřené sbory a skupinky poznávací výlety na pamětná místa a organizoval sborové dovolené v Krkonoších v Rokytnici nad Jizerou. Při každé příležitosti nám pak předával velké množství teologického poznání. Br. Kysílko k nám dojížděl z Prahy i v týdnu. Pro dva boleslavské mládežníky působil jako kamarád a v bytě s. Pavlíčkové v Ptácké ul. naši sborovou skupinku přiváděl na „hlubiny“ při společném studiu bible.
Představitelům naší církve se podařilo získat v Poděbradech dům, který mohl sloužit jako kazatelský byt s budoucím výhledem na přístavbu modlitebny, takže br. Svrček, který se již stihl oženit, mohl kromě péče o svěřené sbory zakládat i svou rodinu, což se mu dařilo, neboť se mu v Poděbradech narodily dvě děti. Působení br. Mirka Kysílky v Mladé Boleslavi a okolí ukončilo jeho povolání do díla na sbor Horní Cerekev. Ikdyž dva roky působení není žádná dlouhá doba, stačil tento čas k tomu, aby u nás br. Kysílko nechal velký kus své přízně. Přestože na působení bratří Svrčka a Kysílky moc rádi vzpomínají ti, kteří je pamatují, nepřineslo toto období žádný přírůstek do naší sborové rodiny. Kazatelské působení br. Svrčka trvalo do října 1977 plných 5 let.
1977 – 1985 kazatel Leopold Kvintus
Duchovním otcem sboru Poděbrady a kazatelských stanic MB a Čáslav se po br. Svrčkovi stává od října 1977 br. Leopold Kvintus. Krátce po svém nastoupení pokřtil v budově krčského semináře sestry, Špilínkovou z Poděbrad a Markovou, která byla podruhé přijata do sboru Mladá Boleslav. Mezníkem v životě poděbradského sboru a jeho kazatelských stanic MB a Čáslav bylo naplnění snu postavit zde modlitebnu, kde by se mohli bratři a sestry regionu setkávat v důstojném prostředí a hlavně ve svém. S pomocí Boží se po složitých jednáních mohlo začít budovat. Za velkého přispění br. Kvintuse, který kromě kazatelské činnosti obětavě budoval Boží stánek spolu s mnoha brigádníky, byla stavba dokončena a modlitebna 16. 2. 1980 vysvěcena za účasti předsedy CASD br. Sládka a vedoucích ČS bratrů Kloudy, Bláhy a Drobného.
V roce 1979 se přistěhoval z Českého Krumlova do Sudoměře u Mladé Boleslavi náš budoucí bráška Jirka Kubíček, který se stal prvním křtěncem v bazénku Poděbradské modlitebny 22.2.1980. Protože br. Jirka Kubíček hrál na harmoniu, začalo našemu sboru svítat na lepší časy, neboť zpěv bez hudebního doprovodu nepřináší zdaleka takovou radost. Nikdo z nás ovšem netušil, že se blíží čas, který měl boleslavskému sboru v následujících měsících přinést nejtěžší chvíle v celé její dosavadní historii.
Stín smutku padl na náš sboreček rozhodnutím s. Jožky Hodboďové, že se bude stěhovat na Moravu do Havířova ke svým dětem. Stalo se tak 12.10. 1980. Jelikož se sestra cítila již tělesně slabá, chtěla u dětí prožít poslední zbytek svého života. Odchodem s Hodboďové boleslavský sbor ztratil vedoucího sboru a vůdčí zpěvačku. Zodpovědnost vedoucího sice převzal br. Přibyl st., ale jen krátce, neboť o půl roku později náhle 11.6.1981 zemřel v nedožitých 62 letech.. Ve společenství sboru vznikla další mezera, která nebyla ještě zdaleka poslední. V dubnu 1982 zemřela po dlouhé nemoci s. Anna Pavlíčková ve věku 74 let a 25.7. 1983 se odstěhoval br. Jirka Kubíček do České Lípy, čímž jsme ještě ztratili sborového varhaníka. Sobotní shromáždění 4 členů a jednoho přítele neslo zřetelné stopy duchovní bolesti nad neutěšeným stavem. Stále častěji jsme si kladli otázku, je-li vůbec v našem městě nějaký člověk, který by hledal Pána Ježíše?
V roce 1985 přijímá sborové společenství do svého středu dva staroušky ve věku 82 let, s. Fiřtovou a br. Prška, kteří do té doby patřili do sboru Čáslav. Dozrál čas působení br. Kvintuse, který odchodem do důchodu předává z pověření vedení čs. sdružení CASD zodpovědnost za svěřené sbory Poděbrady, MB a Čáslav br. Petrovi Šulkovi.
1985 – 1992 kazatel Petr Šulek
Kazatel br. Petr Šulek přebírá úbytkem poznamenané pětičlenné společenství a odděluje pro nás jeden den v týdnu k pravidelným duchovním chvilkám, ve kterých studujeme jako zdroj našeho povzbuzení z inspirované knihy “ Skutky apoštolů.“
Neocenitelnou pomocí a otcem boleslavské duchovní podpory se stává tehdejší vedoucí mládeže sboru Praha ? Vinohrady br. Jára Král. Každou druhou sobotu k nám přijíždí s pěti mládežníky s poselstvím Božího slova a s písněmi, aby společně potěšili naše okoralé srdce. Nelze také zapomenout na první kroky budoucí duchovenské péče absolventa teologické fakulty br. Radka Jonczyho, který nám pravidelně sloužil kázáním a po roce částečné praxe u nás odešel na sbor Česká Třebová. Krásné písně Jonczyových a ostatních mládežníků nás uměly opravdu naladit. Rád vzpomínám jména mládežníků – Mirka Š., Vlastu M., Jirku I., Láďu a Pavlu K., Janu K., Gábinu T., Renatu D., Jirku Š., Petra P., Marka C., Jarku G. později a Jendu K.
Posledně jmenovaní br. Jenda a s. Jarka se jako čerstvě oddaný pár rozhodli nastěhovat na bílé místo, kterým se na doporučení tehdejšího předsedy ČS Mirka Kysílky stala Mladá Boleslav.
Za celých 60 let existence CASD v MB není žádný záznam o události, kterou proto lze nazvat historickou. Stal se jím den 2.5.1989. Zvláštní se stal tím, že se narodilo a zanedlouho přijímalo požehnáním do sborového společenství první miminko – Eliška.
Po dlouhých 12 letech od posledního křtu, sbor přijímá nového člena sestru Růženku. Sametová revoluce 17.11.1989 otevírá po pádu totality dokořán dveře možnostem, které využíváme pořádáním biblických kurzů, které v Mladé Boleslavi vede na jaře r. 90 a 91 br. Mirek Kysílko. Setkávání v hudební síni DK mělo velký ohlas a probíhalo jednou týdně ve dvou časových turnusech. Od 17 hod. pro začátečníky a od 18.30 hod. pro pokročilé studium Zjevení.
V sobotu 9.6.1990 náš sbor prožívá první jubileum ve své historii – 60 let trvání. Božím slovem sloužil br. Mirek Kysílko. Mezi přítomnými pamětníky byli kazatelé br. J. Kantor, L. Svrček L. Kvintus a M. Drobík, laičtí kazatelé br. A. Raisigl, F. Veverka, J. Král st., J. Král ml. a sestry J. Hodboďová a Filipová. Vzpomínkovým programem provázel br. Radek Jonczy a P. Přibyl.
Napočátku devadesátých let náš sbor zaznamenává první vlnu křtů, jako ovoce evangelizační práce br. Mirka Kysílka. V březnu 1991 v bazénu v Poděbradech to jsou dvě sestry a jeden bráška. V září téhož roku v Praze na Smíchově další dvě dvě sestry a o čtvrt roku později opět Praze na Smíchově byli mezi několika desítkami křtěnců při slavnostním křtu, který byl vyvrcholením evangelizace Breda Thorpa pokřtěni z našeho sboru tři mladí lidé dva muži a jedna dívka. Počet členů našeho společenství dosahuje čísla 16.
Končí plodná činnost kazatele br. Petra Šulka, který prožívá nejtěžší chvíle svého života. Pohřbívá svou ženu – 21. 11. 91 a o rok později tráví dlouhé chvíle u lůžka těžce zraněného syna Honzíka, kterého srazil vlak.
Důležitý mezník v životě společenství se v tomto roce uskutečnil po 36 letech, přechodem k registrované sborové samostatnosti.
1992 – 1997 kazatel Jindra Černohorský
V září 1992 dochází po pěti letech k další výměně kazatelů. Bratra Petra Šulka střídá zpívající kazatel br. Jindra Černohorský. Na jaře roku 1993 se k nám z Prahy stěhuje druhá rodina Venda a Petra K., kterým se 17.6.1993 narodil malý Vašík. Kazatel Jindra Černohorský má první radostnou povinnost a tou je požehnání děťátku a jeho přijetí do sborové rodiny. Čas působení Jindry Černohorského přineslo našemu sboru největší rozkvět v celé jeho historii. V době jeho působení bylo postupně pokřtěno a přijato 20 nových členů. Rádi si připomínáme datum 3.7. 1993, kdy se najednou biblickým křtem rozhodlo pro Ježíše pět našich kamarádů. Po 55 letech sbor prožívá nevšední událost. Byl to 27. 8. 1993 svatební obřad Jakuba a Alice V., kteří odstartovali během dalších dvou let sérii svatebních obřadů dalších našich duchovních sourozenců, kterými se stali novomanželé Leoš a Martina B., Radek a Ola S., Vlasta a Renka H. a Petr s Martinou K.
Začínají se nám rodit děti, které o sobě dávají čím dál víc vědět. A protože děti, jsou naše budoucnost máme radost, že pokud do té doby nepřijde Pán Ježíš bude jejich generace pokračovatelem radostné zvěsti evangelia v Mladé Boleslavi. Devátého června 1997 se po deseti letech od posledního pohřbu v našem sboru, br. Jindra Černohorský za nás loučí se sestrou Ivankou Červeňákovou, která byla ve svém životě těžce postižená a přesto zůstala bez reptání opravdovým vzorem trpělivosti a skromnosti. Sestra Ivanka se do Boleslavi přistěhovala v roce 1993. Do té doby byla členkou sboru Beroun. Následující týden jsme se znovu loučili. Nebyl to ale pohřeb, ale rozloučení s Vopelákovými. Jakub Vopelák totiž dálkově vystudoval teologický seminář a zanedlouho po té, byl jako biblický pracovník pověřen správou sboru Jablonec n/N.
1997 – 2000 kazatel Miroslav Starý
Po pětiletém období kazatelské činnosti br. Jindry Černohorského se hlásí znovu změna. Náš nový kazatel se jmenuje br. Miroslav Starý a s jeho zodpovědností registrujeme i změnu regionálního zařazení, do kterého patříme spolu se sborem Turnov, Železný Brod a Jičín. Největší evangelizací v dějinách křesťanství – NET 98 jsme se rozloučili s rokem 1998 a také s br. Pavlem P., který se nakazil stejnou touhou jako Jakub V. a začal studovat denní bakalářskou teologickou školu na Sázavě. S radostí jsme ale přivítali br. Vlastu a s. Renku, kteří se téměř po třech letech pobytu v Lysé n/L a Nové Bystřici u Jindřichova Hradce vrátili do svého boleslavského sboru. V sobotu 22. 1. 2000 za účasti předsedy českého sdružení br. Bohumila Zámečníka se loučíme s br. Miroslavem Starým, který u nás působil dva a čtvrt roku. Svým praktickým přístupem, kterým se nám snažil představovat duchovní život, působil jako správný duchovní táta.
2000 – 2004 kazatel Jakub Vopelák
České sdružení naší církve navrhlo nové uspořádání sborů našeho regionu. Pověřením vedení nově vzniklého regionu sborů MB, Brandýs n/L a Neratovice-Mělník, byl v sobotu 22. 1. 2000 s požehnáním předsedy čs. CASD br. Bohumila Zámečníka ordinován nový duchovní správce br. Jakub Vopelák, který je po třech letech působení v Jablonci n/N pověřen jako kazatel nově vzniklého regionu. Jakub a Alice Vopelákovi se tedy vrací do svého domovského sboru, ovšem již jako kazatelská rodina. Kazatelský byt pro nový region je zřízen v Mělníku.
Během noci na pátek 10. března postihla po vytrvalých jarních deštích oblast při toku řeky Jizery od Turnova přes Mnichovo Hradiště, Mladou Boleslav až do Benátek nad Jizerou záplavová vlna. V našem okolí zaplavila stoletá voda příměstskou část Podlázky, několik domků v Debři, velkou část Čejetiček až k Akumě, kterou voda vyřadila z provozu téměř na měsíc. Dále byla zaplavena pekárna Soupek, lihovar a přes naplněné koryto Klenice voda sahala až ke ?Koruně? na Podolci.
Nejhůře dopadlo město Benátky nad Jizerou, jehož dolní část byla zcela zaplavena. Napáchané škody na majetku byly opravdu velké. Hukot vody protékající obydlenými domy a zahradami vzbuzoval hrůzu a u postižených lidí paniku a lítost nad ztrátou bytového zařízení, které voda a bláto nenávratně zničilo. Někteří lidé jen o vlásek unikli smrti.
Předseda nadace ADRA náš bráška Slávek Vurst začal naplno mapovat situaci v naší oblasti se zástupcem boleslavské pobočky Adry Růžou Prokopovou a ihned začal organizovat podle požadavků místních krizových štábů a individuelních potřeb nejvíce postižených jednotlivců rozvoz vysoušečů.
S ochotným přispěním členů místních sborů jsme v několika skupinách zorganizovali brigády a na vytypovaných místech pomohli konkrétním lidem při odklízení spouště.
Náš kazatel Jakub Vopelák se stal okamžitě v našem regionu pracovníkem ADRY a po nezbytně dlouhou dobu fungoval jako koordinátor rozvozu vysoušečů.
Během týdne se podařilo sedmičlennému týmu, který zorganizoval br. Radek Steinert připravit benefiční projekt nazvaný „Proudu navzdory“ – region pomáhá sobě. Dva koncerty známých hudebních a pěveckých těles mladoboleslavska se uskutečnily v MB, třetím byl koncert „Nezmarů“ v Benátkách n/J. Na specielně vyhlášené povodňové konto ADRY pro náš region se různými cestami nakonec vybralo něco přes 100 tisíc Kč. Náš sbor přispěl na povodňový účet jednorázovou částkou 12. 040 Kč. Povodňová bírka posloužila k nákupu sanačních omítek na opravy domů nejvíce postiženým lidem.
Pamětným dnem s velkým významem se pro náš sbor stala sobota 27. května 2000. Kazatelé, přátelé a hosté s námi tento čas prožili ve vzpomínání na 70 let trvání sboru církve adventistů v Mladé Boleslavi.
Zcela zaplněný sbor sledoval poselství br. M.Kysílky, které se neslo v duchu historického výkladu slova „jubileum“ – vzpomínka na výzvu Izraelců k novému začátku po dni soudu. ?Slavnost jubilea je i naše naděje, přestože již jako adventisté 150 let hlásáme poselství o II příchodu Ježíše Krista?.
V blocích odpoledních vzpomínek vystoupilo šest pamětníků, kteří v našem okrsku působili.
Činnost sboru s každodenními starostmi jeho členů přináší své dílčí ovoce. Kromě evangelizačních aktivit, které v novodobé historii naší církve nesly název NET 98 a 99, do kterých jsme aktivně zapojili, vstoupil náš sbor i do evangelizačního projektu „Nový život 2000“, kterým bylo postupně osloveno více jak 1.500 lidí našeho města. Pro vzájemné sblížení a odpočinek pravidelně připravujeme letní sborové pobyty ve známých rekreačních objektech Rezek v Krkonoších, Zásada – Zbytky v Jizerkách a později Karolína u Rtyně v Podkrkonoší, kde se budují nové vztahy a vznikají nová přátelství. Již po 9 let spolu trávíme poslední den roku v pronajatém pavilonu ústavu v prostředí, které by nám mohli mnozí závidět. Silvestry prožité v přestrojení, nebo v komorně laděných večerech vděčnosti s bohatě prostřenými stoly, jsou hezkými vzpomínkami nejen pro naše děti, ale i pro dospěláky.
Listopad roku 2001 se stal dalším mezníkem pro rodinu Vlastíka, který byl přijat na misijní školu do Oklahoma City v USA. V sobotu 10.11. jsme se v rozlůčkovém Agapé rozešli s modlitbou i s pohnutím. Po tři roky studia budeme vzpomínat na naši rodinku, která se rozhodla obětovat svoje pohodlí, aby se v budoucnu mohla odevzdat misijnímu dílu na poli knižní evangelizace.
V roce 2001 jsme v pořadí jako třetí sbor českého sdružení spustili na internetu vlastní webovou prezentaci, která zveřejňuje veškeré dění v našem sboru.
Také rok 2002 se zapsal do historie naší země černě. Potopa, která ČR postihla, si v celkovém součtu ve dnech od 7. do 16. srpna vyžádala 16 lidských životů, 215 tisíc obyvatel muselo opustit své domovy. Stoletou vodou bylo zasaženo 446 obcí, zcela pod vodou se octilo 99 z nich. Největší problémy způsobila řeka Vltava v Českém Krumlově, Českých Budějovicích a v Praze. V jižních Čechách to byla města Písek, Strakonice a Jindřichův Hradec. Nejhůře postiženou obcí České republiky se staly Metly. V západních Čechách mělo největší potíže krajské město Plzeň, ve středních Čechách kromě zcela zatopených a poničených Zálezlic město Neratovice, Kralupy nad Vltavou, Mělník a Beroun. V Praze byl kromě Kampy pod vodou Karlín, kde se zřítilo mnoho starých a staticky nestabilních domů. Největším šokem bylo zatopení pražského metra, které se až do té doby zdálo být bezpečným úkrytem před možnými katastrofami. Na severu Čech voda zaplavila zejména města Terezín a Ústí nad Labem, na Moravě trpělo nejvíce Znojmo. Celkové vyčíslení škod se vyšplhalo na 90 miliard Kč.
Náš sbor zastupující místní pobočku ADRY, byl aktivní ve sbírání finančních prostředků na účet Adry, která se významným způsobem jako jedna z prvních humanitárních organizací ujala systematické práce v pomoci odstraňování těžkých následků na mnoha místech ČR. Náš boleslavský bráška Radek S. působil v Českých Budějovicích jako hlavní koordinátor ADRY pro jižní Čechy téměř celý rok. Náš tým v MB nasbíral během měsíce září v obchodním domě Interspar celkem 79.789,- Kč. Tříčlenný tým také působil v psychosociálním týmu na Děčínsku a Ústecku.
2004 – 2005 kazatel Jaroslav Šroll
S předčasným ukončením působení kazatele br. Jakuba Vopeláka našlo vedení českého sdružení přechodné řešení v nástupu kazatele ve výslužbě br. Jaroslava Šrolla na poloviční úvazek. Tajemník ČS br. Pavel Zvolánek br. Šrolla pověřil zodpovědností za sbory našeho regionu slavnostní sobotou 28. 8. 2004.
Rok 2004 přinesl radost dvěma našim maminkám. Z pátku na sobotu 9. 1. se narodila Martině S. zdravá holčička Adélka. Dalším přírůstkem do sborové rodiny se stala zdravá holčička Bětuška – sobota 17. 4.
Radostnou událostí roku 2004 na kterou sbor čekal tři dlouhé roky byl návrat Vlasty a Renky H. ze studijního pobytu v USA. Slavnostní uvítání ve sboru a společné agape na zahradě sborového domu v krásném pozdně letním odpoledni připravilo prostor plný očekávání na vyprávění zážitků po dlouhém odloučení. Všichni jsme děkovali za Boží vedení a přiznání, které rodinka Vlastíka a Renaty prožívali na svých cestách. Vlastík přivezl diplom za úspěšné dokončení studia, spoustu zkušeností a touhu sloužit na Božím díle nejen v MB.
Významnou událostí a možná i mezníkem v historii našeho sboru se stalo v říjnu 2004 rozhodnutí založit otevřený spořící účet k intenzívnímu spoření na budoucí zřízení vlastního multifunkčního sborového domu. Otevřený účet v e-bance je přístupný na internetu na našem webu. Snad se nám k realizaci projektu podaří naklonit i nějaké sponzory. Symbolem sbírky se stal domeček, který každou sobotu připomíná všem účastníkům pobožnosti, že pokud bude naše podpora opravdová, mohli bychom s pomocí Boží uvažovat o zřízení objektu, kde bychom mohli pro občany našeho města realizovat potřebné projekty v oblasti sociální a zájmové.
V pondělí 15. 11. 2004 definitivně osiřelo místo ve sborové lavici po sestře Jarmilce B. Naše trpitelka Jarmilka B. dobojovala svůj boj víry statečně. Do poslední chvíle žila v závislosti na Boží pomoc a odešla od nás s neochvějnou důvěrou na společné shledání. Rozloučili jsme se s ní smutečním obřadem v Čejeticích o týden později, když nad rakví promluvil kazatel br. Jaroslav Šroll.
V sobotu 16. dubna 2005 byl aktivním hostem naší bohoslužby velvyslanec Jihoafrické republiky v ČR, br. J. E. p. Noel Nao Lehko, který v týdnu slouží jako ambasador a v sobotou se stává kazatelem evangelia ve službách Církve adventistů s. d. Přijel k nám s burcujícím poselstvím o naplňujícím se čase druhého příchodu Ježíše Krista. Shromáždění zaujal vtipným projevem podaným v českém jazyce a s dětinskou důvěrou v Ježíše, který vedl jeho život od mládí přes získání doktorátu a praxe traumatologa až do současných diplomatických služeb.
Ve čtvrtek 28. 4. 2005, dva dny po svých 77 narozeninách a jeden den po výročí svatby, opustila svého milujícího manžela, děti a rodinu sborového společenství vždy optimistická a z lásky sloužící Miluška Nyplová. V biblické naději na shledání, jsme se s ní rozloučili smutečním obřadem a proslovem kazatele br. Jaroslava Šrolla o pět dní později v obřadní síni v Čejeticích.
Od sobotního rána 11. 6. 2005 se v Mladé Boleslavi konalo slavnostní jubilejní shromáždění k výročí 75. let od založení sboru CASD. Otevřená, leč trochu chladnější náruč Havelského kostela, prostředí, jehož protestantská minulost dýchala na více než stočlenné shromáždění nám připomněla, že díky věrnosti zde dávno žijících Ježíšových následovníků, zapustilo adventní hnutí v MB své kořeny již v roce 1930.
V odpoledním vzpomínkovém bloku pozvaných hostů vystoupili kazatelé pamětníci – Jiří Drejnar, Luděk Svrček, Leopold Kvintus, Jindra Černohorský, Miroslav Starý, Jaroslav Šroll a jako poslední Miroslav Kysílko, který svůj vzpomínkový vstup uzavřel povzbuzujícím poselstvím v krátkém kázání. Zatímco si velká část sborové rodiny užívá radosti ze zaslouženého odpočinku na různých místech vlasti české, prohrál svůj životní boj s těžkou a zákeřnou nemocí náš bráška Jirka H. Jeho životní pouť skončila krátce po dovršení padesáti let život na nemocničním lůžku 25. 7. 2005.
Nad jeho rakví promluvil a za náš sbor se s Jirkou rozloučil náš kazatel br. Jaroslav Šroll v Bičíkově kapli na starém hřbitově v MB. Bratr Jirka se stal prvním ovocem biblických kurzů, které v porevoluční době vedl v DK kazatel Miroslav Kysílko.
K realizaci na změnu přechodného stavu se přiblížil plán vedení českého sdružení CASD zakoupením bytu pro kazatele a jeho rodinu v Mladé Boleslavi. Zakoupením bytu v MB se tak po 52 letech znovu vrací kazatelské působení do města automobilů.
2005 – 2007 kazatel Peter Čík
V sobotu 1. 10. 2005 se v MB uskutečnila slavnostní bohoslužba za účasti administrátora českého sdružení, tajemníka a hospodáře Pavla Zvolánka a bratří a sester regionu ze sborů Brandýs n/L a Mělník – Neratovice. Bratr Pavel Zvolánek ve svém kázání položil důraz na službu, která je pověřením nejen kazatelů. Vzkládáním rukou pak pověřil kazatele Petra Číka k duchovní správě svěřených sborů našeho regionu. Peter Čík převzal pověření po kazateli Jaroslavu Šrollovi, který tímto své pětileté působení v regionu ukončil.
Pod vedením Petry K. se náš oddíl klubu dětí a mládeže Pathfinder aktivně účastní pravidelných akcí při soutěžních programech, které pořádá oblast „Severní hvězda“ a „Zlatý střed“. Mezi nejznámější programy patří lednová Vločička Liberec, únorový karneval, dubnové Vítání jara a 12 klíčů, květnový florballový turnaj a Robinzonáda, červnová Kuličkyáda, prázdninový letní tábor, Stezka písmáků a Bobří desetiboj jsou akce v září, Múzička Praha v říjnu a končí Libereckou vybikou v prosinci. Naše děti a mládežníci přivážejí z těchto setkání různá ocenění a umísťují se často na předních místech.
V lednu 2006 se u nás uskutečnila první aukce věcí, které věnovali členové, přátelé ale i hosté našeho sboru. Cílem aukce bylo získání dalšího finančního obnosu pro navýšení naspořené částky na našem transparentním účtu, který byl zřízen pro realizaci naší vize na vybudování multifunkčního sborového domu. Symbolem spoření se stala maketa domečku, který má na viditelném místě v modlitebně své místo s cedulkou aktuální naspořené částky. Licitátor Vlasta H., kterému sekundovala jeho manželka Renata byl bezvadný. Bouřlivé reakce licitátora i dražitelů provázely proměny různých praktických věcí za různé finanční částky, které narostly až ke konečné sumě 4. 353,- Kč. Konečná částka na našem účtu již šplhá k šedesáti tisícům korun českých.
V dubnu 2006 proběhla celostátní velikonoční sbírka ADRY s názvem „Pomáhat může každý“. Za místní pobočku adventistické humanitární organizace ADRA MB zorganizovala tuto dvoudenní sbírku v našem městě její vedoucí a zapojila do ní i studenty gymnázia Dr. Josefa Pekaře a osmiletého gymnázia v ul. Palackého. Celkový součet sbírky proběhl za dohledu pracovnice magistrátu v ČSOB. Finanční obnos ve výši 31. 236,50 Kč byl zaslán na číslo účtu ADRY.
V sobotu 10. 6. byli přijati biblickým křtem do sborové rodiny mladí manželé Anička a Štefan H. Štefan žije a pracuje v našem městě již šestý rok, jeho manželka se za ním přistěhovala se třemi dětmi (Simonkou, Miriamkou a Tomáškem) v červenci 2005.
Adventistická seznamka, která je součástí naší sborové prezentace již od roku 2004 zaznamenala významnou událost. Modlitebna CASD v Kladně se stala v pátek 26. 5. 2006 místem nevšední svatební slavnosti. Bratr Milan z Vlašimi a sestra Iveta z Kladna vstoupili do svazku manželského.Je pro nás potěšující, že snoubenci k sobě našli cestu právě prostřednictvím naší seznamky.
Již od roku 1991 trávíme pravidelně každé léto společný týden sborové dovolené. Prvním místem našich pobytů byli propůjčené objekty v Horní Rokytnici (Horní domky a Rokytno) o něco později chata na Rezku. Na přelomu tisíciletí jsme začali jezdit na Karolínu u Rtyně v Podkrkonoší. Na nezapomenutelné zážitky pak vzpomínáme po celý rok.
V pondělí 20. 11. 2006 Pán Bůh daroval rodičům Vlastovi a Rence H. druhou dcerušku – Danielku. Miminko i maminka Renata jsou zdravé a my rodičům ze srdce blahopřejeme.
Od roku 1994 trávíme také společně poslední den roku. Silvestrovský program ve vlastní režii jsme si po několik let zpestřovali v maskách a převlecích. Čas skotačení a radosti vystřídá půlnoční vděčnost vyjádřená modlitební chvilkou. Velký kruh spojených rukou a čtení novoročních zaslíbení s čistou hlavou (bez alkoholu) je pro nás důstojným zakončením starého roku.
V únoru 2007 se uskutečňuje druhá sborová aukce na posílení našeho konta zřízeného na projekt multifunkčního sborového domu. Celkový výtěžek dosáhl konečné částky 5. 031,- Kč. Částka na účtu tak dosahuje devadesáti tisíc Kč.
O prázdninách roku 2007 dostávají Hýblovi vízum na další několikaletý pobyt ve Státech, kde bude Vlasta působit na misijní škole jako kouč mladých studentů, kteří se připravují na službu knižních evangelistů.
V květnu 2007 vrcholí konference delegátů českého sdružení dvěma pracovními nedělemi v modlitebně na Smíchově, kterého se za náš region účastní dva delegáti. Konferenční volba nových administrátorů přinesla našemu sboru neočekávanou změnu. Novým tajemníkem byl zvolen náš současný kazatel Peter Čík, což znamená jeho odchod z Ml. Boleslavi a hledání nového kazatele pro náš region. V témž měsíci hlásí čtvrtý přírůstek do své i sborové rodiny Štefan s Aničkou H. V boleslavské porodnici se jim narodila 8. května holčička Viktorka.
V sobota 16. června 2007 jsme se stali svědky slavnosti biblického křtu Pepy, kterému rok před tím předcházela zvláštní zkušenost. Jednou takhle v sobotu ráno stál před sborem a oznámil nám, že se vrátil z několikaměsíčního nápravného zařízení jako obrácený člověk a bude navštěvovat naše bohoslužby. Opravdu se tak stalo! Rozhodující vliv na jeho životní obrat a nasměrování měl vězeňský kaplan Milan Wach z Jablonce.
Na sobotu 4. srpna 2007 odpoledne připravili Jenda a Jarka rozlůčkové odpoledne pro klienty azylového střediska Naděje.Toto místo se stalo pro Kuruczovi nejen pracovištěm, ale na tři roky i posláním. Jenda zde vykonával místo vedoucího a Jarka působila jako sociální pracovnice. Propůjčená zahrada farnosti sboru ČCE se stala nejen místem sešlosti jejich nejbližších kamarádů, ale především klientů, kteří měli k této dvojici profesní i kamarádský vztah. Důvodem odchodu Kuruczových po téměř dvacetiletém působení v MB, je rozhodnutí přijmout nabídku pracovat jako misijní pracovníci na Sedlčansku.
V srpnu se dovídáme, že naším novým kazatelem místo Petra Číka bude Karel Vasilek, který ukončil nástupní kazatelskou praxi ve sborech Č. Budějovice, Český Krumlov a Vyšší Brod.
2007 – 2016 kazatel Karel Vasilek
Termín slavnostního shromáždění našeho regionu k příležitosti rozloučení s Číkovými, přivítáním nového kazatele Karla Vasilka a jeho rodiny a oficiálním rozloučením Jendy a Jarky a jejich rodiny se sborem Ml. Boleslav se uskutečnil v sobotu 1. září. Za české sdružení se slavnostního aktu instalace zúčastnil nový předseda kazatel Pavel Zvolánek. Kéž Pán Bůh požehná odcházejícím v jejich další službě. Za to, co odvedli pro náš sbor moc děkujeme.
O tom, že Pán Bůh na nikoho nezapomíná, se můžeme ujišťovat každý den. Že pamatuje i na naši sborovou rodinu jsme se mohli výjimečným způsobem přesvědčit o dva roky později, když jsme získali od vedení ČS finanční příslib ke stavbě vlastního sborového domu.
I když tento proces stavebního řízení nebyl vůbec jednoduchý, měli jsme praktickou příležitost, poznat, jak Boží prozřetelnost skládala mozaiku, na jejímž konci vznikl obraz, který nám předal stavební odbor města MB s názvem „Pravomocné stavební povolení“.
Během prvních dvou let svého působení, přijal náš kazatel Karel Vasilek do sborové rodiny požehnáním přímluvné modlitby tři malé holčičky – Nikolku, Janičku a Esterku. Biblickým křtem ponořením, nebo podáním ruky pak Lenku B., Markétku B., Tomáše G. a Otu K. Dva členové našeho sboru se z našeho města odstěhovali, další dva se rozhodli své členství v našem sboru ukončit, ale i o tom je život společenství.
Svobodně vstupujeme, svobodně můžeme i odejít… Učednictví je celoživotní proces, jehož cíle nedosáhne každý, kdo se za ním vydá. Cesta zpátky je ale vždycky otevřená, proto se za tyto lidičky nepřestáváme modlit.
Naše sborové spořící úsilí, které jsme v roce 2004 zahájili s výhledem na získání vlastního sborového domu, dosáhl na počátku roku 2010 finanční částky 300 tisíc Kč. Z této částky jsme ale již museli v roce 2007 ukrojit 40.000,- na spolufinancování úhrady za zhotovení projektové vizualizace a v roce 2009 částku 40.000,- Kč na úhradu nákladů spojených se svépomocnou demolicí objektu, který jsme zahájili v říjnu 2009. Na demolici domečku, kterou jsme ukončili v dubnu 2010 se v konečném součtu odpracovalo 751 brigádních hodin.
V červnu 2010 si náš sbor připomněl významné jubileum. Od data založení sboru uplynulo 80 let. Jubilejní shromáždění se uskutečnilo krásného slunného dne 5. června v divadelním sále domu kultury a jeho logem byl nápis „Žijeme budoucností“. Tento název v sobě skrýval dvě myšlenky. Ta první – naději na brzskou stavební realizaci sborového domu, ta druhá – nadějí na vstup do zaslíbeného domova, jehož naplnění přesahuje veškerou lidskou fantazii, protože jeho Tvůrcem je sám Stvořitel. Hlavním hostem byl předseda ČS kazatel Pavel Zvolánek s manželkou a mezi hlavními pamětníky naši bývalí kazatelé – Luděk Svrček, Miroslav Kysílko, Leopold Kvintus, Jindra Černohorský, Miroslav Starý, Jaroslav Šroll a Peter Čík.
Děkovali jsme milému Pánu Bohu za velkou lásku a trpělivost, s jakou vedl generace adventistů v našem městě, za službu průkopníků, kteří v těžkých dobách hájili víru a pravdu o Ježíši Kristu. Děkovali jsme našim hostům, kteří nás podpořili svoji účastí a finančními dary. Počet shromážděných z řad hostů a domácích se pohyboval kolem 130 lidí.
V březnu 2011 přijala křest k radosti svého syna Radka jeho maminka Věruška S. Šestnáctého října téhož roku předáváme připravený stavební pozemek vybrané stavební firmě a 7. listopadu se bagr zakousl do pozemku v místě stavby. Za týden vyhloubil více jak 3 m vysokou stavební jámu, kterou ještě do konce roku zaplnila hrubá stavba suterénu. Firma plánuje sborový dům postavit a předat do užívání v létě 2012.
Začátkem ledna 2012 se pak naše řady rozmnožily o převod členství rodiny Pavla a Ellen B., ale v květnu se oženil Pepa S. a odstěhoval se s manželkou do Litoměřic. Markétce a Péťovi se narodila Emilka a v srpnu dostáváme klíče od dokončeného sborového domu, který začínáme zaplňovat kompletním vybavením k užívání. Středa 19. září je dnem otevřených dveří pro veřejnost. Večer pak při příležitosti slavnostního programu s koncertem přestřižena páska ve zcela zaplněném sále nového sborového domu. O týden později za přítomnosti vedení církve a významných hostů, kteří byli na stavbě zainteresování, nebo nám pomáhali, byl objekt sborového domu vysvěcen ke službě lidem a k oslavě Boha.
Místo našeho nového setkávání jsme nazvali „Společenský dům Lávka“. Když jsme přemýšleli o názvu, pod kterým by si měla veřejnost objekt pamatovat, převážilo v nás přesvědčení, že právě tento symbol dobře vystihuje náš budoucí záměr. Lávka dokáže spojit dva břehy, ale člověk po ní jdoucí musí být pozorný a aktivní, aby mohl dojít do cíle bezpečně. Provozem společenského domu bychom rádi vytvářeli přátelské prostředí, zvláště pak lidem hledajícím rozumný smysl života. Podle možnosti chceme všem věkovým kategoriím nabízet aktivity pro volný čas a příležitostné vzdělání v oblastech, kterými můžeme naši společnosti prospět.
Společenský dům Lávka se stává místem pravidelných aktivit vzdělávacího a volnočasového charakteru především v týdnu a získává si mezi návštěvníky oblibu.
V říjnu 2012 k nám byl ordinován mladý manželský pár – Alenka a Honzík Mráčkovi na dvouletou kazatelskou nástupní praxi pod dohledem našeho kazatele Karla Vasilka. Kazatelskou praxi u nás ukončili v červnu 2014.
Od září 2013 k nám do sboru přichází pěstounka Jiřinka K. s dvěma kluky 5 a 9 let a na žádost místního sboru Církve Bratrské se od října téhož roku stává náš sborový dům domovským místem i tohoto sboru.
Dne 28. srpna 2013 zemřel br. Karel N. v 83 letech svého života, přesně na den po osmi letech a 4 měsících po smrti své milované manželky Milušky.
V září 2015 vzniká skupina Lipník u Benátek nad Jizerou, která se stává skupinou při sboru MB. Místo se zrodilo z iniciativy Romana Uhrina, který zde již dva roky buduje se svým týmem sanatorium Eden.
V období let 2010 – 2016 se u nás vystřídali tři studenti třetího ročníku teologického semináře na Sázavě – František Běhounek, Martin Homišín a Jirka Holý.
V sobotu 25. června dochází po devíti letech ke změně v kazatelském pověření našeho sboru. Loučíme se s Vasilkovými a z pověření vedení ČS vítáme novou kazatelskou rodinu Stanislava Lance. Lancovi se do MB přestěhovali 2. srpna z Pardubic, kam se ve stejný den stěhují Vasilkovi.
2016 – kazatel Stanislav Lanc
Kazatel Stanislav Lanc je vnukem sestry Jožky Hodboďové, dlouholeté starší sboru v MB. Její 4 dcery se v šedesátých letech odstěhovaly na Moravu, kam se v devadesátých letech na stáří odstěhovala i Jožka. Kdyby žila, jistě by byla neskutečně potěšená, že její vnuk Standa, kterého my pamětníci pamatujeme od dětství, bude pokračovat v rodinné tradici své babičky a sloužit boleslavskému sboru jako kazatel. Standa vyrůstal v Havířově a když se rozhodl pro službu kazatele, jeho prvním kazatelským místem byla Morava.
A co nám přinese nejbližší budoucnost? To může poznávat každý, kdo bude s otevřenou biblí sledovat sled dějinných událostí a zajímat se o jejich naplnění. Pokud vás bude zajímat naše současnost, najdete ji na těchto našich stránkách. Jak dlouho zde bude evidována historie našeho sboru bude asi záviset na tom, jak dlouhého života mi Pán Bůh dopřeje.
Pokud jste čtením naší historie prošli až na samý závěr děkujeme, snad vás alespoň trochu obohatila 🙂 .
Chválím Pána za jeho vedení, péči, trpělivost i zaslíbení, že pro nás připravil novou vlast, kde již rez a mol nebude nic nekazit, kde nebude místo pro nečisté lidské úmysly, zlobu a nenávist, kde již smrt nebude mít nad lidmi moc…
Pamětník a starší sboru CASD Mladá Boleslav, Pavel Přibyl.
Nejnovější komentáře