Modlitba – opomíjená nebo přirozená součást tvého života?

V sérii tří úvah se zamýšlíme nad významem modlitby:

1. Proč se modlit (sobota 3. 3. v 10.45 h)

2. Jak se modlit smysluplně (10. 3. v 10.45 h)

3. Jak Bůh odpovídá na naše modlitby (17. 3. v 10.45 h)

Proč se modlit?

Ne pro každého věřícího je modlitba přirozenou součástí jeho každodenního života. Někteří možná neměli ve své blízkosti osobní vzor, z něhož by čerpali identickou zkušenost. Jiní prožili zklamání a nenašli odpověď na to, co je potkalo. A někteří si prostě jen odvykli pravidelně se modlit. Konečně, proč se modlit, když Bůh stejně předem ví, co potřebujeme? (Mt 6:31-32)

Odpověď závisí na tom, jak modlitbu chápeme. Pozorným čtením biblických příběhů z života mnoha mužů i žen zjistíme, že modlitba byla způsobem jejich rozhovoru s Bohem. A ne vždy se jednalo o formální záležitost. A protože konečným smyslem rozhovoru – komunikace – je vzájemné porozumění, platí to i pro modlitbu. Modlitba není náboženskou povinností, ani formou, jak poslat „do nebe“ seznam našich přání a stížností, ale způsobem, jak Bohu svěřujeme to, co nám leží na srdci a zároveň čekáme na Boží odpověď. Čím déle se člověk modlí tímto způsobem, tím víc se učí rozumět Bohu a způsobu, jakým Bůh na modlitby odpovídá.

V prvním tématu jsme se věnovali důvodům, proč se modlit. Bůh, kterého Ježíš nazval naším nebeským Otcem, v tomto směru jedná podobně jako dobří pozemští otcové. (Mt 7:7-11) Přestože tátové zpravidla ví, co jejich děti potřebují a po čem touží, nenaplňují jejich potřeby a přání bez toho, aniž by děti své rodiče o danou věc požádali a prosili. Má to své dobré důvody. Patří mezi ně budování vztahu mezi dětmi a rodiči a spoluvytváří se tím také systém životních hodnot, které si děti potřebují vytvořit.

Důvodů k modlitbám je však víc. Nejsme schopni unést všechny těžké situace našeho života, včetně pokušení a osobních selhání; potřebujeme vzájemnou podporu, vyznání hříchů a modlitby jedněch za druhé. Modlitba je v takové chvíli součást procesu, který může vést k našemu duchovnímu nebo i tělesnému uzdravení. (Jk 5:16). Bible je plná příběhů, v nichž lidé nebojovali s těžkostmi sami, ale potřebovali modlitební podporu druhých. Potřeboval ji i Ježíš v posledních chvílích ještě před ukřižování v getsemanské zahradě. Tím spíš potřebujeme modlitební podporu druhých i my. Možná se cítíme na to, že naše problémy zvládneme sami. Ale je něco jiného naše odhodlání a něco jiného je realita života a naše vlastní limity. (Mar 14:38)

Není nad to si modlitbu vyzkoušet. Možná poprvé, možná jen znovu.

Příště (v sobotu 10. března) se podíváme nad to, jak se modlit smysluplně. Ano, smysluplně. Modlitba totiž není mantra, ale komunikace. A kupodivu, ne jen jednostranná („do nebe“). Kdysi dávno se Ježíše jeho učedníci ptali, jak se mají modlit. Možná je to i tvá otázka: „Jak se modlit, aby to mělo smysl?“ Někdo si najde v Bibli „Otčenáš“, ale časem zjistí, že to asi není vše, co by měl o modlitbě vědět.

A pak samozřejmě přijde třetí otázka: „Dá se nějak zjistit, co si Bůh o mých modlitbách myslí? A jakým způsobem Bůh na modlitby odpovídá?“ I na tyto otázky budeme hledat odpověď v sobotu 17. března.

Související obrázky: